Dva tužkové náčrty telefonu na bílém papíře, jeden s oknem prohlížeče a druhý s mřížkou ikon aplikací, mezi nimi tmavě modré pero

Potřebujete aplikaci, nebo lepší mobilní web?

Autor Zdeněk Dolák, zakladatel6 min čtení

Kdy se mobilní aplikace vyplatí a kdy lidem lépe poslouží rychlý mobilní web: jak často se vracejí, co přidá telefon a co aplikace stojí po spuštění.

Řada firem poptává mobilní aplikaci ve chvíli, kdy by jejich zákazníkům lépe posloužil rychlejší mobilní web. Aplikace dává smysl, když se stejní lidé vracejí často, když musí fungovat i bez signálu, když potřebuje něco, co umí jen telefon, nebo když je to nástroj, ve kterém vaši lidé pracují celý den. U úkolu, který zákazník řeší jednou nebo dvakrát za rok, web osloví více lidí, klade na ně menší nároky a jeho provoz stojí méně.

Tento článek shrnuje otázky, které si klademe, než začneme vymezovat rozsah aplikace. Věnuje se i situacím, kdy je poctivé říct, že se aplikace nevyplatí. Jak postupujeme, když aplikace smysl dává, popisuje stránka vývoj mobilních aplikací.

Začněte tím, jak často se tentýž člověk vrací

Než začne být aplikace užitečná, musí ji člověk najít v obchodě, nainstalovat ji, povolit oznámení a přihlásit se. Při každém z těchto kroků část lidí odpadne a ani ti, kteří je dokončí, nemusí u aplikace zůstat. Analytická firma AppsFlyer uvádí, že 46,1 % aplikací nainstalovaných v roce 2024 lidé do 30 dnů zase odinstalovali. Jsou to data z její vlastní měřicí sítě na Androidu, ne nezávislý výzkum, ale rozdíl mezi nainstalovanou a používanou aplikací je z nich zřejmý.

Na web se přitom člověk dostane jedním klepnutím z výsledků vyhledávání, odkazu v e-mailu nebo QR kódu na dveřích. V roce 2025 používalo v Česku internet v telefonu 83 % lidí starších 16 let.

První otázka proto není, co by aplikace dělala, ale jak často to bude tentýž člověk dělat.

  • Několikrát za rok. Roční obnova, občasná objednávka, formulář, ceník, poptávka. Skoro vždy vyhraje web, protože úsilí vložené do instalace se vrátí příliš zřídka.
  • Každý týden nebo každý pracovní den. Služba, kterou zákazníci aktivně spravují, nebo nástroj, který vaši lidé používají na každé směně. Tady se instalace vyplatí a aplikace zvládne věci, na které web nestačí.

Mezi těmito dvěma případy obvykle rozhodne to, co popisují další dvě části.

Co web v telefonu dnes zvládne

Rozdíl mezi webem a aplikací je menší než před pár lety. Řadu požadavků, kvůli kterým byla dříve nutná aplikace, dnes splní i web. Web v telefonu umí:

  • Otevřít fotoaparát a nahrát z formuláře fotku nebo dokument.
  • Využít polohu telefonu pro hledání v okolí nebo k předvyplnění adresy.
  • Přijmout platbu přes Apple Pay a Google Pay přímo v prohlížeči.
  • Přihlásit člověka pomocí passkey potvrzeného Face ID nebo otiskem prstu, bez hesla, které by se muselo obnovovat.
  • Přidat se na plochu telefonu s vlastní ikonou a otevírat se bez lišty prohlížeče. Na Androidu může web přidání na plochu nabídnout sám, na iPhonu to člověk musí udělat ručně přes nabídku sdílení, což většinu lidí nenapadne.
  • Dál zobrazovat stránky a data, která už jednou načetl, i při výpadku připojení.
  • Posílat push oznámení: na Androidu přímo z prohlížeče, na iPhonu až poté, co si uživatel web přidá na plochu.

Pokud tento výčet zahrnuje vše, co nezbytně potřebujete, je aplikace drahou cestou ke stejnému výsledku.

Kdy je aplikace stále potřeba

Některé požadavky aplikaci opravdu vyžadují a je dobré je poznat včas:

  • Oznámení, která dorazí všem. Na iPhonu může web posílat push oznámení jen lidem, kteří si ho přidali na plochu, a to udělá málokdo. Nainstalovaná aplikace osloví všechny, kdo si ji nainstalovali.
  • Skutečná práce offline. Záznamy pořízené během celé směny bez signálu, uložené v zařízení a odeslané později. Safari smaže data uložená webem po sedmi dnech používání prohlížeče, během kterých se na stránku nikdo nevrátil. Prohlížeč proto není vhodné místo pro záznamy, které se ještě neodeslaly na váš server.
  • Cokoli, co musí běžet na pozadí. Odeslání dat čekajících ve frontě, synchronizace po obnovení signálu nebo sledování polohy vozidla ve chvíli, kdy se na obrazovku nikdo nedívá.
  • Hardware telefonu. Čtení NFC karet a štítků, komunikace se zařízeními přes Bluetooth, například s tiskárnou nebo měřicím přístrojem, nebo souvislé skenování čárových kódů v tempu, jaké potřebuje sklad. Chrome na Androidu část z toho webovým stránkám zpřístupní, Safari na iPhonu NFC ani Bluetooth webu nenabízí vůbec. Cokoli, co má fungovat na obou platformách, proto potřebuje aplikaci.
  • Zařízení, která spravuje firma. Pomocí nástroje pro správu zařízení lze pracovní aplikaci na firemní telefony nainstalovat a opět ji z nich odstranit. Web tímto způsobem nainstalovat ani spravovat nelze.
  • Být tam, kde zákazníci hledají. Pokud lidé hledají váš typ služby v App Storu nebo na Google Play, je nepřítomnost v obchodech skutečná ztráta, nezávisle na technice.

Co aplikace stojí po spuštění

Tato část se v prvním rozhovoru objeví málokdy a přitom rozhoduje častěji než kterákoli technická funkce.

  • Dva účty v obchodech. Apple Developer Program stojí 99 USD ročně, účet vývojáře v Google Play jednorázově 25 USD. Oba účty se zakládají na firmu s použitím jejích identifikátorů.
  • Každá změna projde schvalováním. Apple uvádí, že 90 % odeslaných verzí projde kontrolou v průměru do 24 hodin, takže o dlouhé čekání většinou nejde. Oprava se ale k lidem dostane, až ji obchod schválí a až se jim aplikace v telefonu aktualizuje.
  • Staré verze zůstávají v provozu. Někdo bude ještě měsíce používat loňskou verzi, takže ji API musí dál obsluhovat.
  • Termíny platforem si vyžádají práci i v klidném roce. iOS i Android vydávají každý podzim novou verzi a Google Play má každoroční termín pro cílovou úroveň API: od 31. srpna 2026 lze aktualizaci odeslat jen tehdy, když aplikace cílí na Android 16, a aplikace, která zaostane víc, se přestane nabízet novým uživatelům na novějších telefonech. I v roce, kdy nic nepřidáte, si aplikace řekne o pozornost.

U webu nic z toho řešit nemusíte. Novou verzi nasadíte jednou a má ji každý, včetně člověka, který si stránku otevírá poprvé.

Pět otázek, které to rozhodnou

  1. Jak často to jeden člověk skutečně použije?
  2. Musí to fungovat bez signálu nebo se slabým signálem?
  3. Je k tomu potřeba fotoaparát, NFC, komunikace se zařízením přes Bluetooth nebo sledování polohy na pozadí?
  4. Jsou oznámení tak důležitá, že na ně lidé musí reagovat?
  5. Kdo bude aplikaci udržovat další tři roky a z jakého rozpočtu?

První otázka určuje rámec, prostřední tři prověří, jestli je aplikace technicky nutná, a poslední rozhoduje, jestli ji udržíte při životě. Pokud ji jeden člověk použije několikrát za rok a na otázky dvě až čtyři odpovíte „ne“, dejte peníze raději do rychlejšího a přehlednějšího mobilního webu. Dvě nebo tři „ano“ mezi nimi naopak znamenají, že má smysl přesně vymezit rozsah aplikace a spočítat náklady.

Často je odpověď obojí

U mnoha firem nejde o volbu mezi aplikací a webem, ale o to, komu každý z nich slouží. Veřejná část zůstane na webu, kde ji najdou vyhledávače i lidé, kteří přicházejí poprvé, a kam lze odkázat odkudkoli. Aplikace je pro ty, kdo se vracejí: stálé zákazníky nebo pracovníky, kteří potřebují offline režim a hardware telefonu.

Když obojí běží nad stejným API, vyjde to podstatně levněji než stavět dva samostatné produkty. Co všechno takové API musí umět, popisuje článek co musí umět vaše API, než začneme stavět aplikaci.

Další krok

Pokud tohle právě zvažujete, ke stručné odpovědi stačí krátké shrnutí: kdo budou uživatelé, jaký je hlavní úkol a jak často by ho jeden člověk dělal. Poslat ho můžete přes kontaktní stránku. Pokud je ve vašem případě lepší odpovědí web, řekneme vám to.

Zdroje

Zdroje jsou kromě Českého statistického úřadu v angličtině.