AI Act a chatbot v aplikaci: co musí říct uživatelům

Od 2. srpna 2026 musí AI chatbot nebo asistent ve vaší aplikaci lidem říct, že komunikují s umělou inteligencí, a to nejpozději na začátku konverzace, pokud už to není zřejmé. Ukládá to článek 50 evropského aktu o umělé inteligenci (AI Act). Povinnost má firma, která asistenta nabízí pod svým jménem, i když model za ním pochází od OpenAI, Anthropicu nebo Googlu.

Pokud aplikace navíc pomocí AI generuje obrázky, zvuk, video nebo text, musí být tyto výstupy strojově čitelně označené a musí jít rozpoznat, že je vytvořila AI. U systémů AI uvedených na trh před 2. srpnem 2026 platí tato část od 2. prosince 2026. Povinnost říct lidem, že mluví s AI, žádný takový odklad nemá.

Článek je pro firmy, které mají AI funkci ve vlastní aplikaci: chatbota zákaznické podpory, hlasového asistenta, agenta, který jedná za uživatele, nebo generovaný obsah. Vychází z pokynů Evropské komise k článku 50 z 20. července 2026, odkazy najdete na konci. Je to obecná informace, ne právní rada.

Co článek 50 požaduje

V praxi si musíte ověřit tři věci: upozornění, které vidí uživatel, technické označení generovaných výstupů a označení obsahu, který zveřejňujete. Než se dodavatele zeptáte, co postavil, rozhodněte, kdo má kterou z nich na starosti.

Odstavec 5 upřesňuje způsob: informace musí být jasná a zřetelná, lidé ji musí dostat nejpozději při první interakci nebo prvním kontaktu s obsahem a musí splňovat požadavky na přístupnost.

AI Omnibus, novela AI Actu účinná od 27. července 2026, odložila pravidla pro vysoce rizikové systémy AI, tato ne. Na termínech článku 50 změnila jen prosincový přechod pro označování.

Jste poskytovatel, i když model není váš?

Pokud AI funkce běží pod jménem vaší firmy, většinou ano. Poskytovatelem je podle AI Actu ten, kdo systém AI vyvíjí nebo si ho nechá vyvinout a uvede ho na trh nebo do provozu pod svým jménem či ochrannou známkou, ať za úplatu, nebo zdarma. Zavádějícím subjektem je naproti tomu ten, kdo systém AI používá ve své činnosti.

Pokyny Komise uvádějí příklad, který odpovídá většině aplikací: firma, která pod svým jménem nabízí chatbota, generátor obrázků nebo AI agenta, je poskytovatel a odpovídá za odstavce 1 a 2, ať je funkce placená, nebo zdarma. Totéž platí pro firmu, která si chatbota postaví sama a provozuje ho pro vlastní potřebu pod svým jménem.

Z toho plynou dvě věci:

• Dodavatel povinnost nepřebírá. Definice výslovně počítá s tím, že si systém necháte vyvinout. Když asistenta postaví agentura a běží ve vaší aplikaci pod vaší značkou, poskytovatelem jste vy.
• Dodavatel modelu může pomoci, ale povinnost zůstává vám. Článek 50 povinnosti poskytovatelům obecných modelů AI výslovně neukládá. Komise jejich dodavatele vybízí, aby do modelů zabudovali opatření, která poskytovatelům plnění usnadní. Na označování od dodavatele modelu se můžete spolehnout, ale doložit, že splňuje požadavky, musíte vy.

Které funkce potřebují upozornění na AI

Komise uvádí čtyři podmínky: jde o systém AI, je určený ke komunikaci, komunikuje přímo a komunikuje s lidmi. Patří sem chatboti a hlasoví asistenti v zákaznické podpoře, e-shopech, financích, zdravotnictví nebo při vyřizování stížností, AI linky, AI avatary a AI agenti, kteří za uživatele něco rezervují, vyřizují korespondenci nebo nakupují. Agent musí navíc říct, v čím zastoupení jedná.

Upozornění podle odstavce 1 se netýká:

• automatických odpovědí, které nejsou AI, například pevně nastavených rychlých odpovědí nebo automatické odpovědi v nepřítomnosti,
• funkcí bez konverzace: doporučování, vyhledávání, které obsah negeneruje, automatického doplňování textu, překladu nebo přepisu řeči,
• odpovědí pracovníka podpory připravených s pomocí AI, pokud je lidé skutečně zkontrolují a odešlou. Pokud aplikace míchá odpovědi AI s lidskými, odpovědi AI upozornění potřebují.

Jak to uživatelům říct

AI Act nepředepisuje znění ani podobu. Pokyny požadují jasné upozornění alespoň jednou na začátku každé konverzace a uvádějí příklady:

• první zprávu, ve které chatbot řekne, že je AI,
• štítek typu „Komunikujete se systémem AI“ u pole pro psaní, případně trvale viditelný,
• u hlasového asistenta větu na začátku hovoru, třeba „Jsem asistent s umělou inteligencí“.

Pokyny také vyjmenovávají, co samo o sobě nestačí:

• zmínka jen v obchodních podmínkách nebo v dokumentaci,
• neviditelná značka v metadatech,
• vágní označení jako „asistent“ nebo lidské jméno a fotka, které působí jako člověk,
• jedna obecná věta pro celou službu, například „Služby na tomto webu využívají AI“,
• technický popis typu „tento systém používá LLM“.

Ve většině případů nejspíš stačí jedno výrazné upozornění před první interakcí. V rizikovějších situacích bude podle Komise nejspíš nutné upozornění během konverzace zopakovat: u finančního poradenství, pojištění, právních a zdravotních rad, vyřizování stížností a u konverzací s dětmi, staršími lidmi nebo lidmi se zdravotním postižením. Asistent také musí vždy přiznat, že je AI, když se ho na to někdo zeptá.

Upozornění musí být i přístupné. Pokud se na vaši aplikaci vztahuje zákon o přístupnosti, platí jeho požadavky i pro toto upozornění; viz Týká se vaší aplikace zákon o přístupnosti?.

Ilustrativní příklad, ne skutečná aplikace: asistent dodavatele energií začne větou „Dobrý den, jsem virtuální asistent. Jsem umělá inteligence, ne člověk. Pomůžu vám s vyúčtováním a odečty, s ostatním vás předám kolegům.“ Vedle pole pro odpověď svítí po celou konverzaci štítek „AI“.

Výjimka „je to zřejmé“ je úzká

Upozornění není potřeba, pokud je přiměřeně informovanému, pozornému a obezřetnému člověku zřejmé, že komunikuje s AI. Komise říká, že výjimku je třeba vykládat restriktivně a že ji musí posoudit a doložit poskytovatel. Pokud se k asistentovi dostane široká veřejnost nebo zranitelní lidé, na výjimku se spoléhat nelze.

Příklady zřejmých případů jsou v pokynech úzké: asistent pro psaní kódu určený profesionálním vývojářům, interní asistent pro proškolené zaměstnance, kteří vědí, že používají AI, nebo nástroj pro proškolené zdravotníky. U asistenta v zákaznické aplikaci počítejte s tím, že upozornění potřebujete.

Generované obrázky, texty a zvuk

Pokud vaše aplikace pomocí AI generuje obsah, například produktové obrázky, shrnutí, dopisy nebo syntetický hlas, musí poskytovatel zajistit, aby každý dotčený výstup nesl strojově čitelnou značku a aby ji šlo rozpoznat. Značka bez nástroje, který ji rozpozná, nestačí. Označení může pocházet z modelu: na řešení dodavatele se můžete spolehnout, pokud splňuje odstavec 2, ale doložit to je stále na vás.

Pravidlo se netýká:

• krátkých výstupů, jako jsou jednotlivá slova, popisky obrázků, alternativní texty a popisky v rozhraní,
• zdrojového kódu a výstupů mezi stroji, které žádný člověk nevidí,
• běžných úprav: opravy gramatiky a pravopisu, drobných stylistických úprav, překladu pomocí AI, formátování a drobných úprav fotek,
• v úzkých případech čistě technických výstupů, které zůstávají ve firmě, vidí je jen omezený okruh zaměstnanců a nemají firmu opustit.

Termín: generativní systém AI uvedený na trh před 2. srpnem 2026 musí výstupy označovat od 2. prosince 2026. U aplikace to podle nás znamená funkci, kterou uživatelé měli k dispozici už před tímto datem. Systém uvedený na trh později musí výstupy označovat od začátku. Obsah vytvořený před 2. srpnem zpětně označovat nemusíte.

Komise také vydala dobrovolný kodex praxe pro transparentnost obsahu vytvořeného AI, ve finální verzi od 10. června 2026. Komise a Evropská rada pro umělou inteligenci ho posoudily jako dostatečný, takže firmy, které ho podepíšou, se o jeho opatření mohou opřít, když dokládají, že plní povinnosti k technickému označování výstupů a k označování zveřejněného obsahu.

Texty a deepfaky, které zveřejňujete

Odstavec 4 se týká toho, co firma zveřejňuje, ne toho, co si uživatelé v aplikaci vygenerují pro sebe. Jde o dva případy:

• Deepfaky, například realistické video nebo hlas člověka vytvořené AI v kampani, musíte označit nejpozději ve chvíli, kdy je lidé poprvé uvidí.
• Text vytvořený AI, který zveřejňujete k informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu, musí být označený, ledaže prošel lidskou kontrolou nebo redakční úpravou a za jeho zveřejnění nese redakční odpovědnost konkrétní člověk nebo firma. Kontrola pravopisu nebo formální kontrola se podle Komise nepočítá.

Komise nabízí nepovinné ikony EU pro označování obsahu vytvořeného AI. Samotná povinnost označovat nepovinná není.

Kdo to vymáhá a kolik může porušení stát

Článek 50 vymáhají národní orgány dozoru nad trhem, z vlastního podnětu nebo na základě stížnosti, kterou může podat kdokoli. Pokuta může dosáhnout 15 milionů eur nebo 3 % celosvětového ročního obratu, podle toho, co je vyšší. U malých a středních podniků platí nižší z obou hodnot.

V Česku má AI Act od 28. května 2025 na starosti Ministerstvo průmyslu a obchodu. Z oficiálních zdrojů jsme nedokázali ověřit, který český úřad bude článek 50 vymáhat, ani v jaké fázi je český adaptační zákon. Ministerstvo spolu s Ministerstvem kultury a Českým telekomunikačním úřadem pořádá 12. listopadu 2026 webinář k článku 50 a k pokynům Komise.

Co udělat teď

1. Sepište všechny AI funkce ve svých aplikacích a na webu: chat, hlas, agenty, generované obrázky nebo texty, shrnutí. Včetně těch, které přidal dodavatel.
2. Označte, kde jste poskytovatel. Pokud funkce běží pod vaším jménem, většinou jste, ať ji postavil kdokoli.
3. Projděte každou konverzaci jako nový uživatel. Je jasné upozornění před první odpovědí nebo přímo v ní, a ne jen v obchodních podmínkách? Nemá asistent lidské jméno nebo fotku?
4. V citlivých částech aplikace, jako jsou peníze, pojištění, zdraví, stížnosti nebo aplikace pro děti a seniory, přidejte připomenutí a vyzkoušejte, že asistent na dotaz přizná, že je AI.
5. Zeptejte se písemně dodavatele modelu, jak funguje označování a jeho rozpoznání, a zapište si, zda to pokrývá výstupy vaší aplikace. U generativní funkce, kterou uživatelé měli už před 2. srpnem, je termín 2. prosince 2026.
6. Označte, co zveřejňujete, nebo si zapište, kdo to zkontroloval a kdo za to odpovídá.
7. Zapište si svou úvahu, zvlášť pokud se spoléháte na výjimku „je to zřejmé“. Doložit ji musí poskytovatel.

Kdo drží účty, klíče a instrukce AI funkce, rozebíráme v článku Komu patří AI ve vaší aplikaci?. Pokud AI asistenta do aplikace teprve plánujete, nebo chcete druhý pohled na to, jak se ten stávající představuje, na stránce vývoje mobilních aplikací najdete, jak pracujeme. Na začátek stačí krátký popis přes kontaktní stránku.

Článek je obecná informace, ne právní rada. Vychází z AI Actu ve znění AI Omnibusu a z pokynů Komise ke 4. listopadu 2026. Zda a jak se článek 50 vztahuje na vaši funkci, posoudí právník.

Zdroje

Ověřeno 4. listopadu 2026.

• AI Act Service Desk, Evropská komise: Article 50: Transparency obligations for providers and deployers of certain AI systems
• AI Act Service Desk, Evropská komise: Article 3: Definitions
• AI Act Service Desk, Evropská komise: Article 99: Penalties
• AI Act Service Desk, Evropská komise: Article 113: Entry into force and application
• Evropská komise, 20. července 2026: Guidelines on the transparency obligations for providers and deployers of AI systems
• Evropská komise: Transparency obligations under Article 50 of the AI Act
• Evropská komise: Code of Practice on transparency of AI-generated content
• Evropská komise: EU icons for labelling AI-generated content
• Evropská komise, 27. července 2026: AI Omnibus enters into force
• Ministerstvo průmyslu a obchodu: Umělá inteligence
• Ministerstvo průmyslu a obchodu, 3. listopadu 2026: Jak označovat obsah vytvořený pomocí AI? MPO pořádá webinář

Zdroje Evropské komise jsou v angličtině, stránky ministerstva v češtině.